O porcelánovém srdíčku, Veronika Volencová

Rubriky

Hledat

Nejnovější články

Přihlásit

Jméno:

Heslo:

Registrace

O porcelánovém srdíčku

Veronika Volencová


Když jsem byla malá, tak mi baička vyprávěla o porcelánovém srdíčku, které je ukryto v její skříni, ale nikdy mi neřekla v jaké.

Protože jsem byla malá, tak mne to tak nezajímalo, ale čím jsem byla starší a starší, tak mne to zajímalo víc a víc.

Milovala jsem strašidelné příběhy, historky, horory a cokoliv, co bylo nějak záhadné a strašidelné.

A právě příběh o porcelánovém srdíčku byl jak nějaká záhadná knížka a to se mi líbilo.

Pokaždé, když jsem byla u babičky, tak jsem se musela kouknout do každé skříně, ale nikde srdíčko nebylo.

Když mi bylo 18 let tak babička zemřela, byla to pro mne strašná rána a ohromný uzel starostí v životě.

Po čase jsme s rodiči vyklízeli její byt, měla jsem na starost její pokoj.

Vyklidila jsem věci ze skříně a narazila jsem na stěnu skříně, která byla dutá a to mi bylo divné.

(Babička mi říkala čtyři čísla 3895 bylo mi to divné, ale co naplat, čísla jsem si pamatovala, ale nevěděla jsem k čemu jsou.)

Do skříně jsem bušila ze všech sil, ale nešla otevřít.

Po chvilce jsem si všimla malého kolečka těsně v rohu skříně, zatáhla jsem za něj a stěna ve skříni se pomalu otevřela.

Uvnitř byla malá skřínka, vyndala jsem ji, ale musela jsem zadat nějaká čísla, v tu chvíli mi to došlo.

Ta čtyři čísla, co mi babička říkala, ale nemohla jsem si vzpomenout 3859?,3958:

Už vím 3895!"

Čísla jsem zadala a najednou se skříňka pomalu otevřela - bylo tam malé srdíčko - přívěšek.

Byl z porcelánu nádherně zdobený zlatem a kamínky, které se třpytily jako drahokamy ve slunečním světle.

Jak jsem měla srdíčko v ruce, dlouze jsem se na něj zadívala a myslela jsem na babičku.

Najednou se srdíčko pomalu otevřelo a viděla jsem babičku, která řekla:

Milá holčičko, konečně jsi našla porcelánové srdíčko!"

Dlouze jsem se na babičku dívala s otevřenou pusou.

Po chvilce pronesla další větu:

Srdíčko, které držíš je velice vzácné, pokaždé když budeš na někoho myslet, tak se ti objeví jako já."

Po chvilce babička řekla, že už musí jít, tak jsem se s ní rozloučila.

Byla jsem velice ráda, že lidi, které už nikdy neuvidím, mohu vidět díky porcelánovému srdíčku.

Od té doby mám porcelánové srdíčko stále u sebe.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1)   (08.04.2010 10:27)

Nemám slov...chválím moc pěkně napsané. Jsi talent...:-)

1