Ďáblova pyramida, Bára Hejhalová

Rubriky

Hledat

Nejnovější články

Přihlásit

Jméno:

Heslo:

Registrace

Ďáblova pyramida


Bára Hejhalová

 


První den v Egyptě

Bylo 30.června 2003, když jsem jel s rodiči do Egypta. Vadilo mi to, protože jsem chtěl zůstat se svými nejlepšími kamarády Sari a Gabem. Když jsme přistáli na letišti na nás čekal strýček Ben. Strýček Ben je v Egyptě podnikatel.
Rodiče byli nadšení, já ne. Až do chvíle kdy jsem uviděl Sari a Gaba. Bylo to neuvěřitelné, byli tady moji kamarádi, byli tady.
Rodiče říkali, že budu spát ve stejném pokoji jako oni, to bude super, budeme vzhůru celou noc až do půlnoci. Do hotelu jsme jeli dvě hodiny za příšerných podmínek centrem města.
Když jsme dorazili do hotelu, byla zrovna večeře, měli jsme palačinky, k tomu jsme měli jahody a maliny mňam.
Večer jsme se hádali, kdo půjde do koupelny jako první, samozřejmě vyhrála Sari, druhý šel Gabe a jako poslední já, jako vždycky. V noci jsme si vyprávěli horory o mumiích, bylo to strašidelné a hlavně ten Sari o dětech, které uvízly v pyramidě a mumie ožily a snažily se je chytit. Ani si nedovedu představit, co bych na jejich místě dělal.
Mám z toho husí kůži.
Nemohl jsem usnout, pořád jsem měl před očima děti a mumii, která je honí, ale nebyl jsem naštěstí sám, kdo nemohl usnout. O půlnoci jsme nakonec všichni usnuli.

Strach z pyramid

Dnes se máme jít kouknout na pyramidy, moc se mi po tom včerejším nocování a vyprávění nechce. Když jsme odcházeli z hotelu, vzal jsem si s sebou ještě pár lívanců a hodně pití.
Šli jsme pěšky, protože se nedalo vůbec městem projet s autem se strýčkem Benem. Mamka se s ním domluvila, že na něj za městem počkáme, potom pojedeme k pyramidám autem. Když jsme dojeli k pyramidám, bylo asi tak třicet stupňů ve stínu nesnesitelné vedro. Pyramidy byly nádherné, to jo, ale stejně jsem měl ještě husí kůži z těch příběhů.
Šli jsme se zeptat, jestli můžeme do některé z pyramid , bohužel to nešlo, byla to škoda, protože mě to i přes všechny ty příběhy o mumií, které Sari vyprávěla, zajímalo. Nejhorší na tom bylo, že si Sari myslela, že se z Gabem ještě bojíme, to mě a Gabe pořádně naštvalo, protože my jsme se nebáli, tedy viditelně. Pak mě a Gabe něco napadlo, ale Sari s tím měla problém, prostě se bála, jak jinak, holka.
Řekla, že dnes to není nejlepší nápad, prý je to dnes nebezpečné.
Do hotelu jsme dorazili na oběd, dnes měl být guláš s knedlíkem a bramboračka.
Odpoledne jsme šli na trhy mamka s toho byla jak jinak než nadšená koupila jsi tam pět řetízků, pět náramků, jeden prstýnek a dva šátky, byla s toho nadšená. Večer šel do koupelny jako první Gabe já druhý hurá.
Večer nám Sari zase vyprávěla ty své příběhy o pyramidách, tentokrát jsme s Gabem usnuli v pohodě ve dvě hodiny, protože nás ty Sari příběhy přestali bavit pustili jsme si televizi až potom jsme usnuli.

Útěk

Dnes jsme zaspali snídani, takže nás mamka poslala si něco koupit. Dnes jsme se měli jet podívat na jiné pyramidy, které jsou v Gíze.
Cestou do Gízy, jsme projížděli kolem obrovské a lesklé pyramidy. Nejzvláštnější na tom všem bylo, že u té pyramidy nikdo nebyl ani živáčka.
Potom jsem si všimnul cedule u cesty k té pyramidě, bylo na ní arabsky napsáno: Ďáblova pyramida hrozí nebezpečí. Já, Gabe a Sari jsme to nechápali, protože ta pyramida vypadá neškodně.
Když jsme do razily do tržnice kousek od pyramid, vzpomněl si Gabe a Sari na ten plán s útěkem. Musel jsem s tím souhlasit, protože mi nic jiného nezbývalo.
Po chvílí, když mamka chodila po stáncích, jsme se nenápadně aspoň myslím vykradli do té nebezpečné pyramidy. Vešli dovnitř, přepadla mě i Gabe husí kůže, byla tam tma a divný vzduch.
Sari byla naštěstí dobře vybavená, měla tři baterky, což se nám výborně hodilo v té hrozné tmě. Velké nebezpečí

Pochvíli se chodby rozdělovali na čtyři, šli jsme tou vpravo. Najednou se zem propadla a my spadli dolů.
Byl to tvrdý dopad přímo do místnosti se zlatem a tím nejhorším, co sem kdy viděl, byly to kostry mrtvých těl. Málem sem z toho omdlel jak mi s těch těl a pachu bylo špatně.
Když jsem se aspoň trochu vzpamatoval, podíval jsem se, kde jsou ostatní.
Sari a Gabe seděli vedle sebe a hrozně se klepali a brečeli, volali na mě, jestli jsem vpořádku. Odpověděl jsem jim, najednou se mě něco dotklo, když jsem se otočil viděl jsem dvě červené oči a zabalené tělo, vykřikl jsem, protože v tu chvíli ze mě nic jiného nevypadlo. Sari a Gabe si toho všimli a volali, ať utíkám, co nejrychleji co dokážu.
Vstal jsem a utíkal, vtom jsem najednou narazil na slepou uličku.

Záchrana

Najednou se ze stropu spustilo lano a někdo ze shora na mě volal, ať rychle vylezu nahoru za ním.
Vylezl jsem nahoru a všimnul jsem si Sari, Gabe a neznámého muže, který mi pomohl nahoru.
Jmenoval se Mohamed jako ten prorok.
Co nejrychleji se nás snažil dostat ven. Když jsme se dostali ven, Mohamed najednou zmizel, venku stálo hodně lidí, kteří hned, jak nás uviděli, jásali. Byla mezi nimi i moje mamka. Hned jak nás uviděla, okamžitě se k nám rozběhla a objímala nás, až nás málem rozmáčkla.

Konečně doma

Mamka nám řekla, že jsme byli pohřešovaní dva dny, což se nám moc nezdálo, tak dlouho jsme tam totiž nebyli. Sari řekla, že ta pyramida je asi vážně nebezpečná.
Ptali jsme se lidí na Mohameda, lidé říkali, že Mohamed je první oběť mumií.
Když jsme přijeli domů, vše jsme hned vyprávěli kamarádům i ve škole, bohužel nám nikdo nevěřil, ale nám to vůbec nevadilo. Byli jsme totiž šťastní, že jsme tady.

 

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře